|
| |
|
|
Statistika & My (č. 6/2018): měsíčník Českého statistického úřadu
Český statistický úřad
Měsíčník informující o aktuálním dění v Českém statistickém úřadě. Přináší analýzy, komentáře, výsledky statistických šetření realizovaných a organizovaných ČSÚ, statistické údaje o ČR, jejich obyvatelích včetně mezinárodního srovnání. Uveřejňuje informace o ediční činnosti úřadu, odborných úspěších pracovníků, již uskutečněných a plánovaných tiskových konferencích, seminářích, akcích a dalších aktivitách.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Historie státní statistické služby - 1919 – 2014
Kačerová, Eva
Publikace poskytuje čtenáři stručný náhled do historie české statistiky a seznamuje ho s aktivitami, které statistický úřad vykonával a vykonává. Kromě historie naší statistiky od doby první republiky, přes nesnadné období 2. světové války a totalitního režimu až po její transformaci po roce 1989, se čtenář dozví, jaké jsou strategie, vize a priority ČSÚ s výhledem do roku 2020.
Plný text: PDF
|
|
|
Změny ve strukturách pražských domácností v období let 1991 - 2011
Školoudová, Markéta ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent)
Česká republika od roku 1989 prošla mnoha změnami, nejen v politice a ekonomice, ale zásadní proměnou prošla i společnost. V důsledku druhého demografického procesu stále ubývá úplných rodinných domácností, zároveň se během transformačního období objevily nové formy domácností, jako jsou například singles či aktéři transitory urbanites. Obyvatelstvo stárne. Spolu s urbánními procesy, jako je suburbanizace, gentrifikace či mezinárodní migrace, prošla Praha od konce socialismu změnami v prostorové diferenciaci města. Cílem diplomové práce je zjistit proměnu v rozmístění domácností v hlavním městě Praze v období let 1991 až 2011 a zjistit příčiny těchto změn. První část práce předkládá teoretická východiska zaměřená na druhý demografický přechod, procesy, jež formují dnešní město a teoretické koncepty týkající se rezidenční mobility. Empirická část pak na základě dat ze sčítání lidu, domů a bytů analyzuje změnu jednotlivých typů domácností v Praze. Podle typologie zástavby v Praze je dále zhodnocen vývoj jednotlivých typů domácností v nich s následnou analýzou závislosti mezi typem zástavby a typem domácnosti. Klíčová slova: struktura domácností; sčítání lidu; typy zástavby; Praha
|
|
|
Vývoj sčítání lidu na území České republiky
Houdková, Veronika ; Antovová, Michaela (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Cílem této práce je zkompletování a zhodnocení dostupných informací o populačních censech v České republice. V teoretické části se práce zabývá vývojem a historií populačních censů na našem území. Dále je zde stručně popsán význam sčítání lidu a oblasti využití dat a výsledků. Další část práce je věnována poslednímu sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo v roce 2011. Zde jsou popsány zejména hlavní změny a novinky oproti předcházejícím sčítáním. Pátá kapitola práce stručně hovoří o připravovaném sčítání lidu v roce 2021. Poslední praktická část práce je zaměřena na zpracování časových řad vybraných ukazatelů na základě dat ze sčítání lidu, domů a bytů a jejich následná analýza.
|
|
|
Rodiny a domácnosti ve sčítání lidu se zaměřením na metodologické aspekty dat
Habartová, Pavlína ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent) ; Čtrnáct, Pavel (oponent)
Rodiny a domácnosti ve sčítání lidu se zaměřením na metodologické aspekty dat Abstrakt V posledních desetiletích se setkáváme s výraznými změnami struktury rodin a domácností. Otázkou však zůstává, do jaké míry jsou tyto změny odrazem pouze demografického chování populace a do jaké míry se jedná o vliv použitých metodických postupů. Cílem této dizertační práce je komplexní pohled na problematiku rodin a domácností se zaměřením na metodologické aspekty hodnocení jejího vývoje. První část práce je zaměřena čistě metodologicky a představuje detailně metodická specifika sčítání lidu jakožto nejdůležitějšího zdroje dat o domácnostech, které umožňuje v českých podmínkách sledování formování domácností během více než posledního půlstoletí. Přes snahu o zachování časových řad si nové technologie a způsoby zpracování a sběru dat vyžádaly změnu konceptu domácností v posledním sčítání lidu 2011. Poprvé byly domácnosti odvozovány pouze automatizovaně, pomocí předem nadefinovaného algoritmu, jehož konstrukci navrhla autorka této práce, kde jej rovněž publikuje. Součástí práce jsou také analytické kapitoly popisující jak dlouhodobý vývoj a strukturu rodin a domácností v České republice, tak využívají nových maximálně porovnatelných datových zdrojů k analýze mezinárodní trendů na evropské úrovni. Samostatnou kapitolu...
|
|
|
Visegrádská čtyřka v datech sčítání 2011
Český statistický úřad
Visegrádská čtyřka je aliance čtyř států střední Evropy: České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Poslední sčítání lidu se v těchto zemích uskutečnilo shodně v roce 2011. Podle závazné evropské legislativy byly výsledky všech zemí publikovány ve stejné struktuře začátkem roku 2014.
Plný text: PDF
|
|
|
Velkoměsta České republiky podle sčítání 2011
Český statistický úřad
Česká republika má hustou sídelní síť s mnoha menšími městy a vesnicemi. Zastoupení velkoměst v sídelní struktuře je relativně nízké. Pouze šest měst má více než 100 tis. obyvatel. Jediným městem s více než milionem obyvatel je Praha. Druhým největším městem z hlediska počtu obyvatel Brno, následované Ostravou a Plzní.
Plný text: PDF
|
|
| |
host ::
RSS.